Rozsvícení vánočního stromečku

Rozsvícení vánočního stromečku 26.11.2016

ČTYŘI SVÍČKY

Hořely čtyři svíčky na adventním věnci tak tiše, že bylo slyšet, jak svíčky začaly hovořit.

První svíčka vzdychla a řekla. Jmenuji se „MÍR“. Moje světlo sice svítí, ale lidé žádný mír nedodržují. Její světélko bylo čím dále tím menší, až docela zhaslo.

Světlo druhé svíčky zakmitalo a svíčka řekla. Jmenuji se „VÍRA“, svítím ale zbytečně, lidstvo nechce nic o Bohu vědět, nemá tedy cenu, abych svítila. Průvan zavál místností a druhá svíčka zhasla.

Tiše a smutně se ke slovu přihlásila třetí svíčka. Jmenuji se „LÁSKA“. Už nemám sílu, abych hořela, lidé mě odstavili na stranu. Vidí jen sami sebe a žádné jiné, které by měli mít rádi. A s posledním záchvěvem zhaslo i toto světlo.

V tom vešlo do místnosti dítě, podívalo se na svíčky a řeklo:„Vy musíte přece svítit a ne být zhaslé a skoro začalo plakat“.

V tom se přihlásila ke slovu čtvrtá svíčka a povídala. Neboj se, dokud já svítím, můžeme i ostatní svíčky zapálit. Jmenuji se „NADĚJE“. Zapálilo dítě od té svíčky zápalku a rozsvítilo znovu ostatní svíčky. Plamen naděje by neměl nikdy ve Tvém životě zhasnout a každý z nás by měl plameny MÍRU, VÍRY, LÁSKY a NADĚJE neustále udržovat.